Prvky permakulturních zahrad


Zahrada jako celek je tvořena několika prvky – dle velikosti zahrady, přání zákazníka., případně dle dalších okolností. Každý prvek má svou funkci v celém systému a podle toho, jak a jak intenzivně je využíváme každý den, prvky na pozemku umisťujeme.
Základem pro tvorbu designu je orientace pozemku dle světových stran a vytvoření sluneční pasti pro jedlý les. Jedná se o využití slunečního svitu co nejefektivnějším způsobem a to poskládáním dřevin do tvaru podkovy.
čerstvě zamulčováno Od severu „záda“ sluneční pasti tvoří ty nejvyšší stromy, jsou podsazeny nižšími a nižšími až po nejnižší patro tvořené například trvalkami. Stromy se po výsadbě zamulčují, nejčastěji používám k mulčování slámu, do mulče se postupně sází trvalky. Ideálním stavem je, když trvalky vytvoří velké trsy, které vrostou do sebe a vytlačí plevel.

čerstvě zamulčovaný kdoulovec nádherný a mišpule německá, v pozadí u plotu sléz


Zeleninová zahrádka
Zeleninová zahrádka patří do nejintenzivněji využívané části a patří co nejblíže k domu. Zeleninu můžeme pěstovat různým způsobem. Např. dýně, cukety, rajčata a papriky na vyvýšených záhonech, popínavé druhy na různých oporách a nebo polykulturní pěstování. Při polykulturním pěstování připravené políčko osejeme rozhozem směsí semen zeleniny, můžeme doplnit např. o měsíček, afrikány a další květiny. Jak zelenina roste, postupně protrháváme mladé rostliny (z počátku třeba do salátů) a tím na políčku stále něco dorůstá a stále se něco sklízí. Na podzim po sklizni zahrneme políčko slámou a necháme odpočívat a pracovat půdní organismy. Na jaře slámu odhrneme a můžeme sít, případně necháme políčko připravit slepice.

Také brambory lze pěstovat jinak
bramborové rostliny V hromadě sena, slámy a listí s přídavkem hnoje. Vytvoří se dostatečně velká hromada, na kterou se rozloží brambory a zakryjí se dalším materiálem. Jak brambory začnou prorůstat, je potřeba vrstvit další materiál a v době velkého sucha občas zalévat. To je vše. Koncem léta se hromada rozhrne a brambory vyberou. Navíc získáme hromadu kvalitního kompostu k pěstování zeleniny v dalším roce.

Nestříhaný živý plot
Plot je důležitou součástí každé zahrady. Odděluje náš kousek půdy od ostatních. Je krásné, když obyčejný drátěný plot zakryje zeleň a ještě k tomu dobře plodí. Uvnitř zahrady pak není poznat, kde pozemek končí, lze vytvořit pěkná zákoutí a celou zahradu tím oživit. Navíc výběrem vhodných druhů lze docílit toho, že plot není potřeba stříhat. Živý plot může mít také funkci větrolamu, na pozemku pak vznikne příjemnější mikroklima.
Stromky pro živý plot vybírám zejména podle orientace světových stran a podle celkového designu na pozemku. Jako první rozmístím na pozemku hlavní stromy, postupuji dále až k nejmenším keřům. Tam, kde je plný jih, navrhuji téměř všechny druhy jedlé. Na severní straně, většinou pod velkými stromy tvořícími nejvyšší patro sluneční pasti, porostou převážně dřeviny nebo trvalky, od kterých se sladkých plodů nedočkáme. Ale funkci živého plotu splní dokonale. Na jižní stranu můžeme vysadit např. muchovník, kdoulovec lahvicovitý, komuli Davidovu.

Do stinnějších částí lze použít např. svídu krvavou, bez černý, hloh, brslen evropský nebo mahonii cesmínolistou, která snáší i ta nejstinnější místa.

Jedlý les
Jedlý les je hlavní částí každé permakulturní zahrady. Zahrnuje plodící dřeviny ve sluneční pasti. Dřeviny jak dlouhověké, tak krátkověké, vhodně nakombinované. Hlavními dřevinami jsou třešně, jabloně, hrušně atd., menší např. meruňky, broskve, višně, mišpule, muchovníky… Do designu vybírám jak druhy u nás tradiční, tak i druhy méně známé z našich zeměpisných šířek, které podmínky u nás dobře zvládají a mají zajímavé a chutné plody. Druhy jsou vybírány tak, aby plodily postupně v průběhu celého roku, případně aby plody měly tak dobrou skladovatelnost, že vydrží do jara nebo léta následujícího roku. Např. jabloně lze vybírat od letních, které plodí už koncem léta, až po zimní, u kterých jablka vydrží ve sklípku až do jara. Časně z jara plodí kamčatské borůvky, pak muchovníky, jahody, maliny a další drobné ovoce. Následují např. třešně, meruňky, broskve a letní jablka…Výběrem vhodných druhů a jejich kombinací se dá vytvořit nádherně plodící jedlý les. Doplněním trvalkové podsadby se jeho kouzlo ještě více podtrhne.

guild muchovníku Stromům se dobře roste, když mají společnost. Říká se tomu společenstvo stromu neboli guild. Guild tvoří jeden hlavní strom a kolem v mulči trvalky, jarní či podzimní cibuloviny atd. V prvních letech, když je stromeček malý, je vhodné v guildu pěstovat třeba dýně nebo cukety a postupně je měnit za trvalky, které snesou pozdější stín.
žanovec měchýřník K podpoření růstu stromů jedlého lesa je vhodné poblíž vysadit stromy, které za pomoci hlízkových bakterií na kořenech poutají vzdušný dusík a tím ho zprostředkují ovocnému stromu (říkáme jim pracovně dusíkáče). Tyto stromy se dají také kopicovat (jednou za cca 4 – 5 let seříznout a nechat pařez, strom má dostatek kořenů, části se zbaví a tím uvolní ještě další dusík a rychle obroste). Žanovec měchýřník je jedním z „dusíkáčů“, jako např. čilimník, čimišník, hlošiny nebo třeba rakytník.


Tvrdý sad
Tvrdým sadem je myšlena výsadba stromů, které neplodí ovoce ale např. oříšky, jedlé kaštany nebo je sázíme pro mízu (cukrový javor). Tvrdý sad ideálně doplní další patro v „zádech“ sluneční pasti jedlého lesa. Tyto stromy jsou v dospělosti krásné, mohutné, potřebují více prostoru a pro jejich výsadbu platí jiná pravidla než pro jedlý les.

Pralesní zátiší
I na malé zahrádce se najde prostor na malý kousek divočiny. Výsadbou lesních stromů a nejedlého „roští“ získá pozemek na pestrosti, užitečná zvířátka najdou domov, úkryt, místo na hnízdění, případně plody, které my nevyužijeme. Tímto kouskem přilákáme blíž pomocníky, kteří třeba tu a tam sezobnou nějakou housenku, která by nám v zahrádce způsobila problém. Každý kousek tlejícího dřeva je domovem pro mnoho užitečného hmyzu. A pokud je prostoru víc, co si vysadit vlastní les, mít vlastní dřevo na topení a vnoučata třeba kvalitní dřevo na dům?

Jedlý trávník a louka
louka v prvním roce Jak by se vám líbilo, kdyby kolem domu rostl nízký trávník tak pestrý, že by každou chvíli něco kvetlo a ještě se daly sklízet lístky a květy do salátů? A co kousek dál loučka s květy všech barev, plná motýlů, cvrčků a včel, která potřebuje kosit jen jednou za rok? Jde to i bez hlučné sekačky a chemie.
Louka v prvním roce je plná jednoletých „plevelů“, ale tu a tam se najdou i luční květiny, které v dalších letech převládnou a plevele vytlačí.
Na tomto místě si neodpustím vtip z knihy mého učitele Jaroslava Svobody, protože mám pocit, že vystihuje vše, co jsme v této době zvyklí na zahradě dělat:

Jednoho dne se zeptal Bůh Sv. Františka:
Franto, ty víš, všechno o zahradách a přírodě, co se to tam dole v USA děje? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbový zahradní plán. ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se tam množily. nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno, co vidím, jsou zelené fleky...
Sv. František: To všechno ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Příměšťáci. Začali říkat tvým květinám „plevel“, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.
Bůh: Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu, aby tam rostla tráva?
Sv. František: Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.
Bůh: Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobují, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci velice šťastní.
Sv. František: Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají ji někdy i dvakrát do týdne.
Bůh: Oni ji sekají? Suší ji na seno?
Sv. František: Nikoliv, Pane. Většina z nich ji hrabe a dává do pytlů.
Bůh: Do pytlů? Proč? Je to cenné? prodávají to?
Sv. František: Ne, Pane, právě naopak. Platí za odvoz.
Bůh: Tak počkej chvilku: Oni to hnojí, aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili?
Sv. František: Ano, Pane.
Bůh: Tihle Příměšťáci musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.
Sv. František: Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě víc peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení.
Bůh: To je přece děsný nesmysl! Alespoň že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost, aby obohatily půdu. je to přirozený cyklus života.
Sv. František: Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady, dávají do pytlů a platí za jejich odvoz.
Bůh: To není možné!! A co dělají, aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou?
Sv. František: Po tom, co vyhodí listy, kupují v igelitových pytlích něco, co se nazývá mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů.
Bůh: A odkud tento mulč berou?
Sv. František: Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.
Bůh: Dóóóst!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer?
Sv. Kateřina: „Blbý a blbější“ Pane. je to opravdu hloupý film o ...
Bůh: To je OK, vyber něco jiného. Myslím, že jsem to už celé slyšel od Františka......

Bylinková spirála nebo kopeček
Bylinková spirála Bylinky jsou různě náročné na stanoviště a proto je nejlépe je vysadit do spirály nebo na kopeček. Ty, co mají rády sucho, vysadíme nahoru, ty, co mají rády vlhčí a kvalitnější půdu do středu nebo k patě. Spirála se dá zakončit také malou nádobou na vodu osázenou vodními rostlinami.

čerstvě postavená bylinková spirála připravená k jarnímu osázení bylinami


jahodový minikopeček Také jahody je vhodné pěstovat na kopečku, ideálně pokud je v něm zakopán kus dřeva a jahody jsou kombinovány s česnekem, který odpuzuje houbové choroby.

Vodní prvky
Na každé zahrádce by neměla chybět voda. Ať je to malinký škopek, zakopaný a osázený vodními rostlinami, nebo velké koupací jezírko. Každý vodní prvek přitáhne do zahrady spousty dalších užitečných živočichů. Já osobně toužím po koupacím jezírku, s krásně zarostlou čistící částí, kvetoucími žlutými kosatci a lekníny. Chci poslouchat kvákání žab v podvečer a vidět jak vítr čeří hladinu. V létě pak v čisté vodě bez chloru osvěžit tělo, kdykoliv budu chtít… Máte také svůj sen?

Zvířata
Do permakulturní zahrady každopádně patří i zvířata. Je jen na nás, zda zvolíme zcela samostatné sýkory, kterým stačí v zimě nasypat trošku slunečnice a nevadí jim, že na 14 dní odjedeme na dovolenou. Nebo se pustit do chovu náročnějších zvířat?
běžci v akci Na přemnožené slimáky je ideální indický běžec. Je potřeba chovat nejméně 3, kačera a 2 kachny. Potřebují cca 600 m2 prostoru na zahrádce, kachník a vodu. Jinak jsou zcela nenároční a svůj úkol plní skvěle. Je to lehké nosné plemeno. Mohou i do mulče a zeleninové zahrádky, protože nehrabou.
Pro produkci vajíček lze pořídit také slepice. Ty navíc umí připravit záhonky, protože pořádně hrabou a ještě k tomu hned hnojí. Lze je umístit do slepičího traktoru - prostorná klícka s budkou na spaní, která se posunuje po zahradě. Jakmile slepice místo pod klecí dokonale vyhrabou a vyzobou, je čas je posunout kousek dál. Je vhodné kupovat ne moc šlechtěná plemena, kterým nebyly šlechtěním odstraněny pro permakulturu důležité pudy (hrabání, kvokavost, sezení na vejcích…).
Na větší pozemky lze pořídit pro spásání trávy například ovce nebo kozy a jako pomocníka třeba koně. Aby nebylo potřeba koně ničím přikrmovat, potřebuje 2 hektary půdy a nejlépe ještě kamaráda, aby nebyl sám. Systémem střídání pastvin a z části sušení sena lze koně uživit bez dokupování krmiva.